Zákoník práce a benefity - pravice chce zase horší životní podmínky
Nebezpečí další eroze Zákoníku práce trvá
PRAHA – Otázky rostoucí nezaměstnanosti, zaměstnaneckých benefitů, minimální mzdy a zachování současné podoby Zákoníku práce nebo jeho další rozmělnění – to byly hlavní problémy, o nich v nedělní Partii televize Prima diskutovali předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch (ČSSD) a prezident Hospodářské komory (HK) ČR Petr Kužel (ODS).
Po krátkém úvodu, kdy v televizi Prima zaznělo, že Milan Štěch skončí ve funkci předsedy nejsilnější odborové centrály na jejím sjezdu koncem tohoto týdne, se oba protagonisté diskuse dostali do řady, pro odbory důležitých, názorových střetů, byť byly vedeny velmi korektně. Ale stejně osten názorových rozdílů bylo v této debatě nakonec vidět. Stačilo se pouze dobře dívat a pozorně naslouchat.
Podnikatelé chtějí odbourat zaměstnanecké benefity
Prvním z nich byla otázka zaměstnaneckých benefitů. Předseda ČMKOS prohlásil, že je přesvědčen, že během 14 dnů bude v Poslanecké sněmovně veto prezidenta ČR přehlasováno. A že to dobře dopadne nejen pro odbory, ale i »pro zaměstnavatele, protože se domnívám, že na tom mají zájem, alespoň to tak deklarují ti, kteří jsou členy tripartity (Rady hospodářské a sociální dohody ČR – pozn. red.),« dodal Štěch.
Prezident Hospodářské komory Kužel nezapřel svoji příslušnost k ODS, protože hned kontroval Štěchovi, že na »první pohled to tak vypadá, že podnikatelé a odbory mají společné zájmy, ale deputátní uhlí z první republiky je tak trochu zavádějící«. A podle něho bude potřebné se na celou kauzu zaměstnaneckých benefitů znovu podívat. »Benefity jsou tak trochu přežitek,« doplnil Kužel. Zdůvodnil to tím, že někteří zaměstnanci benefity mají a jiní je nemají. »My jsme na tuto věc (kolem benefitů – pozn. red.) přistoupili v diskusi, ale do budoucna bude nutné se na ni v rámci daňové reformy podívat,« upřesnil své myšlenkové pochody Kužel.
Předseda odborů vysvětlil Kuželovi, moderátorovi i divákům, že zaměstnavatelé se mohou se zaměstnanci domluvit, zda benefity ve svých firmách uplatní, či nikoliv. Ale rozhodující je, že benefity jsou zde. Štěch dále vysvětlil, že benefity pro zaměstnance stojí několik desítek či stovek milionů korun, zatímco je potřeba též vidět i různé úlevy pro zaměstnavatele, podnikatele v daňové oblasti, či úlevy na sociálním pojištění. A zdůraznil, že pokud se zaměstnavatelé tuto otázku budou snažit dále nastolovat, tj. aby byly zrušeny zaměstnanecké benefity, pak bude ze strany odborů nutné otevřít i debatu o benefitech zaměstnavatelů, podnikatelů. »Otevíráte Pandořinu skříňku,« dodal Štěch. Zároveň konstatoval, že je logické a v pořádku, když stát sleduje určitý společenský zájem, aby byly některé věci upřednostněny, jako jsou výhody pro podnikatele, ale i potřebné výhody pro zaměstnance. »To se děje všude ve světě. A neznám sebeliberálnější zemi, kde by to nebylo, včetně Spojených států,« doplnil Štěch.
Střet názorů na zvýhodnění či nezvýhodnění OSVČ
Na tyto argumenty předsedy odborů nenašel Kužel ihned protiargumenty, a proto se uchýlil k taktice převést řeč jinam. Začal s tím, že existují rozdílné názory mezi zaměstnavateli a odbory na míru výše odvodů sociálního a zdravotního pojištění u tzv. OSVČ, neboli osob samostatně výdělečně činných. Kužel obvinil odbory z toho, že chtějí, aby míra těchto odbodů byla stejná jako u zaměstnanců, což by OSVČ poškodilo, protože oni jsou těmi, kdo riskují v podnikatelském prostředí, a tak si zaslouží úměrnou míru nižších odvodů.
Štěch naproti tomu zdůraznil, že myšlenkou odborů je, aby podmínky pro všechny lidi, kteří jsou v systému námezdní práce, byly stejné. Podle něho na nižší odvody sociálního pojištění doplácejí již samy OSVČ. Ukazuje se to již při jejich odchodech do důchodu. Takže pokud si z doby svého podnikání nic nenašetřily, tak na tom budou v důchodu finančně hůře, a to by si měly uvědomit.
V této návaznosti vznikla i diskuse o tzv. švarcsystému, kdy zaměstnavatelé najímají na práci, kterou před tím zastávali zaměstnanci, právě OSVČ, čímž tito podnikatelé ušetří na sociálním a zdravotním pojištění. Podle Kužela je zapotřebí do tohoto systému vnést určitý pořádek, ale z jeho slov bylo cítit, že mu není tento stav proti mysli, což obratně naznačil i moderátor pořadu. Naproti tomu Štěch zdůraznil, že švarcsystém je protizákonný, protože nemá oporu v právním řádě České republiky.
Krize trvá
Prezident HK ČR Kužel hovořil dále o tom, že stát vytváří pro zaměstnavatele stabilní prostředí, které by ale nemělo být na půl roku, ale na dva tři roky. Konstatoval, že jsme proexportním státem. Uvedl, že podnikatelé někdy zakázku dostanou, potom mají malou pauzu a zase následuje další malá zakázka. Výsledkem je, že zatím nejme z krize venku. Ta přetrvává.
K tomu Štěch uvedl, že stát je rovněž významným zaměstnavatelem, a to zejména v oblasti veřejných služeb. A vláda může vytvořit stabilnější prostředí k tomu, aby nezaměstnanost tolik nerostla. To znamená stanovit pravidla, která jsou dlouhodobá. Jako příklad uvedl Německo, kde nezaměstnanost nestoupla, přestože to vypadalo, že důsledky krize tam budou horší. Připomněl oněch 38 bodů protikrizových opatření a zdůraznil multiplikační efekt stavebnictví a rozvoj dopravní infrastruktury, protože to může přinést růst dynamiky i v jiných oborech. V souvislosti s rozvojem elektroenergetiky se kriticky vyjádřil o neblahém působení Strany zelených v bývalé vládě Mirka Topolánka, která všechny rozumné návrhy blokovala. Pokud jde o rozvoj infrastruktury, dal mu prezident Hospodářské komory dal za pravdu.
Kamenem úrazu i minimální mzda
Prezident Hospodářské komory odmítl zvyšování minimální mzdy. Začal požadovat diskusi s vládou a odbory o vyšší flexibilitě pracovního trhu u nás a o novelizaci Zákoníku práce. »To je legislativní rámec, který bychom potřebovali rychle změnit,« uvedl. Podle něho neexistuje praktická možnost s někým, kdo »má trvalý pracovní poměr, se rychle rozloučit. Je potřebné se s ním rozloučit, když nedostanu zakázku,« přiblížil svou představu »pružnějšího« Zákoníku práce Kužel.
Štěch uvedl, že minimální mzda existuje ve všech nejrozvinutějších státech včetně USA. Odsoudil, že za poslední čtyři roky se minimální mzda u nás nezvýšila ani jednou. Podle něho by minimální mzda měla činit 40 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. A pokud se minimální mzda nezvyšuje, podporuje to rozvoj šedé ekonomiky. »Pokud podnikatel nemá na to, aby lidem zaplatil minimálně 8000 Kč, potom tato firma nemá dlouhodobě existovat,« řekl Štěch.
Zároveň se vrátil k poznámce Kužela o pružnějším Zákoníku práce. Podle něho je český Zákoník práce ve srovnání s jinými a obdobnými Zákoníky práce ve vyspělých zemích západní Evropy velmi pružný a méně ochraňující zájmy zaměstnanců. Předseda odborů další snahy o rozmělnění Zákoníku práce odmítá.
Diskuse ukázala, jak roste význam voleb
Když jsem v neděli slyšel Petra Kužela, prezidenta Hospodářské komory ČR, maně jsem si vybavil jeho slova z období před třemi čtyřmi roky, jak jsem je slýchával na různých hospodářských fórech, která byla organizována s cílem zveřejnit obdobné myšlenky podnikatelských kruhů a prostřednictvím sdělovacích prostředků je dostat mezi lidi. Prostě aby si na skutečnost, že jim zaměstnavatel bude prodlužovat pracovní poměr na dobu určitou každý rok, zkrátka zvykli. Těch příkladů by bylo samozřejmě více. Takže mohu jenom potvrdit, že význam květnových voleb do Poslanecké sněmovny roste a je značný. Vždyť zvítězila-li by pravicová koalice v čele s ODS a TOP 09, potom bychom se mohli stát znovu svědky prosazování tvrdých asociálních opatření, která by tíživě dopadla na občany.
6. dubna 2010, (svo)
www.halonoviny.cz